Státní doktorská zkouška
Ústavní právo a státověda
Předmět státní doktorské zkoušky

Předmětem státní doktorské zkoušky doktorského studijního programu „Ústavní právo a státověda“ je odborná rozprava, která vychází ze zadaných 10 tematických okruhů, jež odpovídají deseti publikacím ze seznamu doporučené literatury, které si studenti mohou ze seznamu na základě níže uvedeného „klíče“ sami vybrat. Tematické okruhy odpovídají stěžejním teoretickým a doktrinálním debatám ústavního práva a státovědy.
Každá studentka/každý student si vybere 10 publikací ze seznamu doporučené literatury, tzv. Reading listu, přičemž z každého tematického okruhu si musí vybrat 1 publikaci (tj. 10 publikací na 10 témat). Vybrané tituly je třeba nahlásit nejpozději měsíc před vykonáním státní doktorské zkoušky. Výběr podléhá schválení předsedy oborové rady.
Průběh státní doktorské zkoušky

Délka zkoušky je zpravidla 60-90 minut. Na začátku zkoušky se určí 2 tematické okruhy (z 10 výše uvedených), a to následujícím způsobem: první okruh si studující vybere sám/sama a druhý okruh si na místě vylosuje ze zbývajících devíti okruhů.
Zkoušku studentka či student zahájí představením příslušné publikace v jednom ze dvou vybraných okruhů (pořadí je na studujícím) a jejích hlavních myšlenek. Poté bude následovat hlubší rozprava nad daným okruhem. Rozprava má za účel prověřit základní orientaci studentů v daném tématu, jeho klíčových argumentech, probíhajících debatách a tezích. Student či studentka by měli vědět identifikovat hlavní autory a aplikovat teoretické koncepty na praxi (tj. demonstrovat argument na praktickém příkladu libovolné jurisdikce, ideálně v souvislosti s tématem své dizertační práce). Zkouška netestuje faktografické znalosti, nýbrž hloubku porozumění oboru a jeho teoretickým základům a praktickým konsekvencím.
Níže jsou uvedeny možné otázky v každém z 10 okruhů. U každého ze dvou diskutovaných okruhů si studující může vybrat, kterou z nabízených otázek použije jako odrazový můstek pro společnou diskusi; členové zkušební komise pak můžou navázat dalšími otázkami uvedených v tomto dokumentu či jinými (typově podobnými) dotazy. Studující může zároveň v diskusi nabídnout další otázky, o nichž lze v rámci diskutovaných okruhů mluvit.
„Guiding principles“ státní doktorské zkoušky

Ve srovnání s předchozím studijním programem je dnes doktorský studijní program naší katedry mnohem více založen na čtení a analýze relevantní zahraniční literatury a na kvalitní diskusi o ní. Tomuto by měla být přizpůsobena i státní zkouška na konci studia. Nemá smysl ověřovat encyklopedické znalosti, které si každý může v dnešním informačním světě hravě dohledat; cílem je v rámci státní zkoušky prověřit způsob, kterým studující přemýšlejí o ústavním právu a o jeho širším kontextu.
Z pohledu katedry bychom proto byli rádi, pokud by státní zkouška na konci doktorského studia byla spíše odbornou diskusí než hierarchickou examinací. Místo „zkušebních otázek“ proto nabízíme spíše tematické okruhy a k nim několik příkladů toho, kudy se může diskuse ubírat (nejde však o taxativní výčet všech možných otázek). Zároveň stavíme na tom, že každý studující v průběhu svého studia četl/a z každého tematického okruhu alespoň jedno dílo dle své vlastní volby, takže se může na diskusi připravit na základě konkrétní přečtené monografie. Když se pak otázky ptají na to, jak o tématu psali různí autoři/autorky, nic to nemění na tom, že v každém okruhu očekáváme pouze jednu přečtenou monografii. Většina z nich ale pracuje s řadou dalších zdrojů, takže lze předpokládat, že studující nebudou znát jen jedinou koncepci suverenity / demokracie / občanství etc.
Co se týče „znalostí“ v oboru ústavního práva, státní zkouška obrací design klasického zkoušení naruby. Zkušební komise se tedy nebude ptát ve stylu „Jak dopadly poslední volby v Polsku?“ nebo „O čem byla kauza Melčák?“, ale spíše dá studujícím prostor demonstrovat obecnější ústavněprávní otázky na vlastních příkladech z libovolné jurisdikce, o nichž pak bude probíhat diskuse.
Tématické okruhy
Tematický okruh č. 1: Suverenita a identita
Jak definovali suverenitu autoři a autorky, s jejichž dílem jste se během studia potkali? Jak byste suverenitu definoval/a vy (a proč)? Jak se tento koncept vyvíjel v uplynulých stoletích a jak se nadále vyvíjí v kontextu evropské integrace či obecněji v kontextu globalizace? Je Česká republika suverénním státem? Jak byste definoval/a ústavní identitu České republiky (či jiné vybrané země) a jak tento koncept souvisí či nesouvisí s pojmy jako „materiální jádro ústavy“ či „nezměnitelné náležitosti ústavy“? Jak se koncept suverenity (či případně identity) mění v mimořádných stavech, jako například během pandemie, války, či jiných krizí? Do tohoto tematického okruhu spadají i další otázky státovědy: forma státu, forma vlády, forma státního zřízení; federace, konfederace, unitární stát; princip subsidiarity; suverenita a sdílená suverenita.
Tematický okruh č. 2: Ústavní soudnictví
Co může být úkolem ústavních soudů v různých jurisdikcích? Jakou roli hraje ve státě přezkum ústavnosti (judicial review) a jaké jeho modely znáte? Co považujete za výhody a nevýhody silného a slabého modelu přezkumu ústavnosti? Existují dobré argumenty proti přezkumu ústavnosti? Plní některé z mezinárodních či nadnárodních soudů funkci přezkumu ústavnosti? Jak nejlépe obsazovat ústavní soudy? (Můžete své teze a návrhy ilustrovat na aktuálních příkladech z ČR či z jiné vybrané jurisdikce.)
Tematický okruh č. 3: Dělba moci a organizace státu
Proč je důležité, aby byla moc ve státě rozdělena mezi víc aktérů? Jaké znáte koncepce dělby moci, co se označuje za „čtvrtou“ či případně „pátou“ moc ve státě? Co považujete za naprosto klíčovou funkci každé ze složek moci ve státě? Jakými obecnými principy se řídí každá ze složek moci ve státě? Jak na sebe jednotlivé složky moci působí navzájem a jaká je jejich vnitřní dynamika? Která ze složek moci je podle vás v ČR (či v jiné jurisdikci) nejsilnější a proč? Jaká je role občanské společnosti a jiných nestátních institucí ve státě (či v jiných nadstátních či regionálních útvarech veřejné moci)? Jak se moc dělí v nadstátních institucích (např. Rada Evropy, Evropská Unie či jiná vybraná instituce)?
Tematický okruh č. 4: Ústavní interpretace
Jaké principy normotvorby považujete za důležité pro to, aby byly právní (a ústavní) normy kvalitní? Jakou roli v interpretaci právních (a ústavních) textů má mít úmysl normotvůrce? Jaké přístupy k interpretaci ústavních dokumentů znáte, jaké podle vás převažují v rozhodovací činnosti Ústavního soudu ČR, ESLP, SDEU, příp. ústavního/vrcholného soudu v jiné vybrané jurisdikci? Jak rozumíte pojmu soudcovského aktivismu vs. soudcovské zdrženlivosti (vč. ukázky na soudních rozhodnutích z jakékoli jurisdikce)? Jaký je vztah přezkumu ústavnosti a principu demokracie? Jak konkrétní vs. abstraktní by podle vás měl být ústavní text? Měl by například obsahovat lhůty pro akty ústavních aktérů? Je něco, co vám v textu Ústavy ČR (či jiného vybraného státu) chybí a považoval/a byste za vhodné to do něj doplnit?
Tematický okruh č. 5: Demokracie, volby, politické strany
Jak definovali demokracii autoři a autorky, s jejichž dílem jste se během studia potkali? Jak byste demokracii definoval/a vy (a proč)? Jaké přívlastky může demokracie mít a co tyto přívlastky mohou znamenat? Jaké jsou požadavky na volby a volební procesy v demokratickém právním státě? Jaké volby proběhly v nedávné době v ČR či jinde ve světě a co považujete za nejzajímavější otázky, které právníci a politologové v tomto kontextu řešili? Je něco, co byste v právní úpravě voleb v ČR či v jiné jurisdikci změnili (a proč)? Jaký je váš názor na volný vs. vázaný mandát členů zákonodárných sborů? Jakou roli hrají v demokratických státech politické strany? Mají být vnitřní rozhodnutí v rámci politických stran soudně přezkoumatelné? Za jakých okolností může v demokratickém právním státě dojít k nucenému rozpuštění politické strany?
Tematický okruh č. 6: Konstitucionalismus a právní stát
Jak definovali právní stát autoři a autorky, s jejichž dílem jste se během studia potkali? Jak byste právní stát definoval/a vy (a proč)? Považujete pojmy „právní stát“ a „rule of law“ za synonyma? Co považujete za klíčové principy konstitucionalismu? Co je podle vás zdrojem legitimity ústavy? Jaké jsou funkce ústavy? Jaké jsou funkce a úkoly státu? Jak rozumíte diskusím o „krizi právního státu“ ve vybraných zemích Evropské unie? Jaká je role ústavních soudů a evropských soudů v řešení této krize a jaké jsou naopak jejich limity? Jak byste definovali pojmy politický konstitucionalismus a právní konstitucionalismus a jak tyto pojmy souvisí s demokratickým právním státem?
Tematický okruh č. 7: Lidská práva a zákaz diskriminace
Zastáváte spíše přirozenoprávní nebo pozitivněprávní koncepci lidských práv? (Proč?) Souhlasíte s dělením lidských práv na tzv. „generace? (Proč ano / proč ne?) Do jaké „generace“ byste zařadili právo na rovné zacházení, potažmo zákaz diskriminace? Jsou (některá) lidská práva univerzální, nebo jsou ze své povahy regionálně podmíněna? Co znamená koncept víceúrovňové ochrany lidských práv a kterou z úrovní ochrany považujete za nejsilnější (a proč)? Považujete Listinu, Úmluvu, Listinu práv EU či jiný vybraný lidskoprávní dokument za otevřený nebo uzavřený výčet lidskoprávních záruk? Jaké jsou mechanismy a případné limity omezení lidských práv? Jak se zákaz diskriminace vyvíjí v rozhodovací činnosti vámi vybraného vrcholného soudu (ÚS, ESLP, SDEU, či jiná jurisdikce)?
Tematický okruh č. 8: Občanství a migrace
Jak definovali občanství autoři a autorky, s jejichž dílem jste se během studia potkali? Jak byste občanství definoval/a vy (a proč)? V čem se v ČR (či v jiné vybrané jurisdikci) nejvíce liší právní pozice občanů a jiných obyvatelů státu? Je občanství „nefér“ a může se zdát zdrojem útlaku, diskriminace či nespravedlnosti? Měl/mohl by být na udělení občanství za určitých podmínek právní nárok? Mělo by být (a může být) státní občanství podmínkou členství v politické straně? Jaké ústavněprávní garance nabízí migrantům ústavní pořádek ČR (či jiné vybrané jurisdikce) a jak se tyto garance mění v důsledku unijního práva, judikatury SDEU či judikatury ESLP? Liší se rozsah poskytované ochrany v návaznosti na důvody migrace? Co považujete v tuto chvíli za klíčové ústavněprávní výzvy spojené s migračními otázkami? Nakolik je legitimní, aby státy od migrantů (uprchlíků, azylantů) vyžadovaly asimilaci v zemi pobytu?
Tematický okruh č. 9: Dynamismus ústavy a tranzice
Jak flexibilní či rigidní by podle vás měla být ústava/Ústava v ČR či v jiné vybrané jurisdikci? Jak se stavíte k otázce „neústavních ústavních změn“ a jak se k ní staví Ústavní soud ČR (či ústavní soud jiné vybrané jurisdikce)? Považujete Ústavu ČR (či ústavu jiné vybrané jurisdikce) za „živý instrument“? Pokud byste ústavní pořádek ČR/SR (či jiné vybrané země) zkoumal/a diachronně, co byste označil/a za hlavní ústavní témata jednotlivých dekád samostatné ČR, 1993-2003, 2003-2013, 2013-2023, 2023-? Jaký máte názor na „tranzitivní“ judikaturu Ústavního soudu ČR (protiprávnost komunistického režimu, lustrace, etc.)? Jaké ústavní mechanismy můžou (nebo by měly) sloužit jako pojistka proti fenoménu tzv. eroze liberálního konstitucionalismu? Co si myslíte o konceptech hodnotové vs. ústavní kontinuity a diskontinuity?
Tematický okruh č. 10: Evropský konstitucionalismus
Existují společné „evropské ústavní hodnoty“? Pokud ano, kdo je tvoří, kdo je hlídá, kdo je případně ohrožuje? Lze Úmluvu či unijní Smlouvy označit za ústavu? (Proč ano / proč ne?) Lze ESLP a SDEU označit za ústavní soudy? Má Evropská unie svou vlastní ústavní identitu? V čem spočívají různé krize evropské integrace? (Vyberte si jednu z aktuálních krizí/výzev, analyzujte ji a zkuste navrhnout, v čem by mohlo spočívat její řešení.) Jaká je role národních států v globalizujícím se světě? Jak rozumíte mottu EU „sjednocení v rozmanitosti“? Jak rozumíte pojmům ústavní pluralismus či právní heterarchie?