Ph.D. studenti

Obsah připravujeme.

Šimon je doktorským studentem katedry ústavního práva MUNI, kde se pod vedením Vojtěcha Šimíčka věnuje Nejvyššímu správnímu soudu a jeho údělu v rámci justiční hierarchie správních soudů. Kromě tohoto tématu se (ve své publikační činnosti) věnuje také otázkám přístupnosti judikatury, svobodnému přístupu k informacím anebo ochraně soukromí ve vztahu ke státu. Pracovní zkušenosti má z Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu jako asistent soudců a soudkyně, a také ze stáží na soudech různých stupňů, ale i advokátních kanceláří. Jako odborný pracovník na ústavu pro otázky soudnictví MUNI (JUSTIN) se Šimon podílí na projektu TRIIAL 2 školící právní profesionály v oblasti lidských práv a unijního práva. V roce 2024 získal titul LL.M. na irské Trinity College of Dublin.

Michal je doktorským studentem na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity a vědeckým pracovníkem Ústavu pro otázky soudnictví. Ve svém disertačním projektu se zabývá transparentností soudnictví (vedoucí David Kosař). Na Masarykově univerzitě již získal magisterský titul z práva (2023) a bakalářský titul z politologie (2022), ve svých závěrečných pracích se věnoval tématům mezisoudního dialogu, obranyschopnosti justice a populismu. V rámci magisterského studia absolvoval také studijní pobyt na Helsinské univerzitě. Působí rovněž jako asistent soudce Ústavního soudu Jana Wintra.

Během magisterského studia pracoval jako pomvěd na Katedře ústavního práva a také na JUSTINu (pod vedením Davida Kosaře a Zuzany Vikarské). Kromě toho také absolvoval dlouhodobou stáž na Ústavním soudu pod vedením Kateřiny Šimáčkové a na Nejvyšším správním soudu pod vedením Michala Bobka. Ve svých textech se zatím zabýval rolí soudů na domácí i mezinárodní úrovni, populismu a fenoménu úpadku demokracie. Publikoval v European Constitutional Law Review, International Journal of Human Rights, ale také v českých časopisech Právník a Časopisu pro právní vědu a praxi a nebo na Verfassungsblogu. Mimo to se Michal podílí na výuce předmětu Úvod do studia práva, Soudy a soudci a Právní psaní.

Karolina Michková je absolventkou magisterského studia v oboru Právo a právní věda na Masarykově univerzitě, kde zůstala i pro účely Ph.D. studia. Během magisterského studia se věnovala vztahu mezi právem a náboženstvím a na začátku doktorského studia publikovala článek „Ochrana náboženského cítění po česku: případ Duka a jeho dopady na ochranu náboženského cítění v České republice“ v Časopise pro právní vědu a praxi. O toto téma se zajímá doteď.

V posledním ročníku magisterského studia ale díky stáži na správním úseku Krajského soudu v Brně pod vedením soudce Martina Kopy objevila svůj zájem o správní právo, a to zejména právo azylové. Ve svém výzkumu v rámci Ph.D. studia se tak zaměřuje na záruky ochrany žadatelů o mezinárodní ochranu z bezpečných zemí původu pod vedením prof. Davida Kosaře.

Už jako studentka propadla moot courtům a nyní ráda vypomáhá s jejich organizací nebo jako koučka magisterských studentů. Vedle studia doktorátu pracuje na Ústavním soudu na pozici asistentky soudce.

Kateřina studuje doktorát již třetím rokem. V disertaci se věnuje volební integritě systémů korespondenčního hlasování ve státech Visegrádské skupiny. S tímto tématem souvisí její samoautorská prvotina, článek „Korespondenční hlasování: Co a jak řeší ústavní soudy?“, publikovaný v Právníku (2024/3). Za opravdovou prvotinu však považuje kredity ne(d)oceněný článek „Czech Presidents in Trouble: How Successful Can the System Be Against Presidential Misbehavior“, sepsaný ve spoluautorství s Gorem Vartazaryanem, publikovaný v Acta Politologica (2023/3).

Právnickou pětiletku předcházející nástupu na doktorát absolvovala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Trvala šest let, neboť si ji zpestřovala stážováním a studiem politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Byť je dvojmagistrou čerstvě, mentalitu politologa na právech zúročuje dlouho; při pomvědování na katedře přispěla k reformě předmětu Politologie, nyní v rámci Ústavu pro otázky soudnictví participuje na projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti“ (CoRe).

Dlouhodobě se zajímá o (ne)volby a volební (ne)právo, v poslední době pak i o politickou (ne)participaci diaspor, (ne)práva parlamentní opozice a akademické (ne)svobody. Volný čas tráví kupříkladu čtením neodborných knih nebo tím, že je (jí) hot na hot józe.

Viktória Alžbeta Sutórisová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Po ukončení magisterského studia působila v nevládním sektoru, kde se věnovala problematice ochrany právního státu na Slovensku. K týmu Katedry ústavního práva a politologie se připojila jako studentka prezenčního doktorského studia, v rámci kterého se zabývá problematikou institucionální odolnosti orgánu soudní samosprávy. V současné době pracuje jako analytička u Ústavního soudu České republiky. Profesně i akademicky se nadále věnuje široké oblasti ochrany právního státu v Evropě.

Šimon Svoboda v roce 2023 absolvoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity a tentýž rok se stal interním doktorandem na KÚPP. V rámci své diplomové práce se zabýval riziky diskriminace uchazečů o zaměstnání v případě, že je pro jejich hodnocení v přijímacím řízení využíván systém založený na technologii AI. Lidskoprávními dopady využívání těchto technologií se bude dále zabývat i během doktorského studia. Do oblasti jeho výzkumného zájmu tedy patří především lidská práva, právo informačních technologií a evropské právo.

Lucie je interní doktorandkou na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Ve své disertační práci zkoumá roli genderu ve výběru soudců ústavních soudů na příkladech Česka, Rakouska a Německa (školitelem je David Kosař). Kromě magisterského titulu z práv (2024) na Masarykově univerzitě získala také bakalářský titul z oborů mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií (2023). Výběrem soudců se zabývala již ve svých závěrečných pracích, a sice výběrem soudců mezinárodních soudů (ICC, ICJ a ITLOS). Vedle otázek soudnictví ji zajímají také lidskoprávní témata. Mimo fakultu působí jako právnička Odboru rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv a pracuje v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Csilla Szomolaiová absolvovala magisterské studium v oboru právo na Univerzitě Komenského v Bratislavě a rigorózní řízení na Právnické fakultě Trnavské univerzity. Aktuálně je doktorandkou na Katedře ústavního práva a politologie na Právnické fakultě MU.

Během doktorského studia pracuje na Nejvyšším soudě Slovenské republiky jako asistentka soudkyně občanskoprávního kolégia. V minulosti působila jako asistentka disciplinárních senátů Nejvyššího správního soudu SR, resp. jako generální státní poradkyně na Odboru zastupovaní a právních stanovisk Ministerstva spravedlivosti SR.

V rámci doktorandského studia Csilla zkoumá svobodu projevu sportovců v rámci Olympijského hnutí, autonomii a politickou neutralitu sportovních organizací, resp. odpovednosti států za porušení lidských práv sportovců.

Obsah připravujeme.

Patrick je postgraduální vědecký pracovník na Právnické fakultě Masarykovy university, jak na Katedře ústavního práva a politologie, tak i na Ústavu pro otázky soudnictví, a také odborným pracovníkem Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Na Boston University School of Law získal titul J.D. a na Université Panthéon-Assas, Paris II. titul LL.M. a na College of William and Mary titul B.A. Patrick se ve svém výzkumu zajímá o proces soudního rozhodování, mezinárodní soudy, lidská práva a ústavní právo. Odborné články publikuje v časopisech Stanford Journal of International Law a Nordic Journal of European Law. Patrick přináší pracovní zkušenosti z Ústavního soudu ČR, Evropské investiční banky a z International Residual Mechanism for Criminal Tribunals v Haagu.

Luísa je v současné době studentkou prezenčního doktorského programu Comparative Constitutional Law (CCL) na Právnické fakultě MU, kde se zabývá integrační politikou uprchlíků se zaměřením na srovnávací analýzu mezi Brazílií a Českou republikou. Pracuje jako výzkumná pracovnice v International Research Group na Federal University of Rio de Janeiro (GPDI/UFRJ) v Brazílii a od roku 2021 koordinuje tým pro výzkum migrace, který pracuje na různých projektech jako například "MigraCidades" ve spolupráci s International Organization for Migration (IOM) a akademickou sítí organizovanou Inter-American Commission on Human Rights (IACHR). Více než tři roky pracovala jako výzkumná pracovnice v Mezinárodní výzkumné skupině na State University of Rio de Janeiro (NEPEDI/UERJ) a dva roky jako lektorka na UFRJ. Podílela se na organizaci různých místních i mezinárodních konferencí. Je také členkou Refugee Law Initiative na University of London.

Barbora Tomečková absolvovala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v bakalářském stupni obor Teorii a praxi trestního a správního procesu a v magisterském stupni obor Veřejná správa. Zároveň získala bakalářský titul na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity ze sdruženého studia oborů Obecná jazykověda a Muzeologie. Zároveň vlastní několik certifikátů z různých zimních či letních jazykových škol.

Momentálně studuje program Comparative Constitutional Law a je zapojena do speciálního projektu Ústavní právo a státověda v měnícím se světě. V minulosti byla také součástí projektů jako třeba Soudci a soudy či projektu Podpora výzkumu studentů oborů obecná jazykověda (mgr., ph.d.), indoevropeistika (ph.d.), narratologie (ph.d.) a baltistika (mgr.).

Mezi její publikační činnost patří především prezentace na konferencích, kde vystupuje hned v několika jazycích. Mezi nejvýznamnější lze zařadit příspěvek Analysis of Support Far-right and Far-left Parties in Selected Rural Areas in the Czech Republic and Slovakia, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Kevickým pro Royal Geographical Society, příspěvek The Question of Gender and Language in Relation to Non-binary and Intersex People in the Jurisprudence of Constitutional Courts, který prezentovala v rámci workshopu na 47. Rakouské lingvistické konferenci na Univerzitě v Grazu, či příspěvek ve spolupráci s Kristýnou Dufkovou na téma autorských práv během Covidu se jménem Настава по јазик за време на периодот на пандемијата и проблеми со авторските права na Mezinárodní slávistické konferenci na Univerzitě svatých Cyrila a Metoděje ve Skopje. Zároveň publikovala
i v mezinárodních sbornících například statě Czech Versions of Word Games in the Form of Mobile Application, kde se věnovala problematice chybným překladům ve vybraných slovních hrách
a vypočítání jejich chybovosti, či The Effects of Defects, kde se věnovala historii strojového překladu, neuronovým sítím a aférám, kdy špatný strojový překlad způsobil pozdvižení ve společnosti či právu. Na okraj se věnuje i literárním soutěžím. Se svou básní When even home is not safe věnující se problematice domácího násilí na ženách se dostala až do finále soutěže KANAC Creative Writing competition.