Ph.D. studenti

Terezie Boková absolvovala magisterské studium v oboru právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (2018) a získala titul Magister juris na univerzitě v Oxfordu (2023). Na Katedře ústavního práva a politologie se v rámci doktorského studia věnuje právu na ochranu novinářských zdrojů. Kromě toho se zajímá o lidskoprávní přesahy azylového a migračního práva a témata spojená se svobodou projevu a svobodou médií. Podílí se na projektu „Feminist Judgments in Feminist Judgments in Central and Eastern Europe“. Působí jako asistentka soudkyně Ústavního soudu, v minulosti pracovala v Kanceláři veřejného ochránce práv a jako asistentka soudce Nejvyššího správního soudu. Jejími posledními publikacemi jsou články „Exploring the Concept of Essential State Functions on the Basis of the CJEU’s Decision on the Temporary Relocation Mechanism“ (European Papers - A Journal on Law and Integration, 2022) a „Svoboda médií jako právní koncept: jak definuje ESLP ‚médium‘?“ (Časopis pro pravní vědu a praxi, 2022).

Šimon je doktorským studentem katedry ústavního práva MUNI, kde se pod vedením Vojtěcha Šimíčka věnuje Nejvyššímu správnímu soudu a jeho údělu v rámci justiční hierarchie správních soudů. Kromě tohoto tématu se (ve své publikační činnosti) věnuje také otázkám přístupnosti judikatury, svobodnému přístupu k informacím anebo ochraně soukromí ve vztahu ke státu. Pracovní zkušenosti má z Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu jako asistent soudců a soudkyně, a také ze stáží na soudech různých stupňů, ale i advokátních kanceláří. Jako odborný pracovník na ústavu pro otázky soudnictví MUNI (JUSTIN) se Šimon podílí na projektu TRIIAL 2 školící právní profesionály v oblasti lidských práv a unijního práva. V roce 2024 získal titul LL.M. na irské Trinity College of Dublin.

Ondřej Klabačka absolvoval bakalářský studijní program Bezpečnostně právní studia na Policejní akademii České republiky v Praze. Dále získal titul magistr v oboru Právo a právní věda na Masarykově univerzitě. V současnosti je doktorandem na Katedře ústavního práva a politologie na Právnické fakultě MU, kde se zabývá problematickými aspekty podmíněného propuštění z pohledu ústavního práva. Taktéž působí jako asistent soudkyně trestního kolegia Nejvyššího soudu.

V minulosti několik let působil jako policista pořádkové policie na obvodním oddělení Policie České republiky. Dále také jako právník Odboru dohledu nad omezováním osobní svobody v Kanceláři veřejného ochránce práv.

Mezi jeho výzkumné zájmy patří ochrana práv osob omezených na osobní svobodě.

Za nejvýznamnější akademické výstupy považuje ty, které jakéhokoliv jedince z řad odborné veřejnosti přiměly k zamyšlení nad zlepšením stávající právní úpravy.

Michal je doktorským studentem na Katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity a vědeckým pracovníkem Ústavu pro otázky soudnictví. Ve svém disertačním projektu se zabývá transparentností soudnictví (vedoucí David Kosař). Na Masarykově univerzitě již získal magisterský titul z práva (2023) a bakalářský titul z politologie (2022), ve svých závěrečných pracích se věnoval tématům mezisoudního dialogu, obranyschopnosti justice a populismu. V rámci magisterského studia absolvoval také studijní pobyt na Helsinské univerzitě. Působí rovněž jako asistent soudce Ústavního soudu Jana Wintra.

Během magisterského studia pracoval jako pomvěd na Katedře ústavního práva a také na JUSTINu (pod vedením Davida Kosaře a Zuzany Vikarské). Kromě toho také absolvoval dlouhodobou stáž na Ústavním soudu pod vedením Kateřiny Šimáčkové a na Nejvyšším správním soudu pod vedením Michala Bobka. Ve svých textech se zatím zabýval rolí soudů na domácí i mezinárodní úrovni, populismu a fenoménu úpadku demokracie. Publikoval v European Constitutional Law Review, International Journal of Human Rights, ale také v českých časopisech Právník a Časopisu pro právní vědu a praxi a nebo na Verfassungsblogu. Mimo to se Michal podílí na výuce předmětu Úvod do studia práva, Soudy a soudci a Právní psaní.

Lenka Křičková absolvovala magisterské studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde nyní působí jako doktorandka Katedry ústavního práva a politologie. Pracuje v Kanceláři veřejného ochránce práv jako právnička odboru rovného zacházení. Mezi její odborné zájmy patří antidiskriminační právo, lidská práva, LGBT práva či školské právo. Ve svém disertačním výzkumu se zaměřuje na práva duhových rodin v přeshraničních situacích a o tomto tématu publikovala například článek „Same-sex families’ rights and the European Union: incompatible or promising relationship?“ v International Journal of Law, Policy and the Family.

Karolina Michková je absolventkou magisterského studia v oboru Právo a právní věda na Masarykově univerzitě, kde zůstala i pro účely Ph.D. studia. Během magisterského studia se věnovala vztahu mezi právem a náboženstvím a na začátku doktorského studia publikovala článek „Ochrana náboženského cítění po česku: případ Duka a jeho dopady na ochranu náboženského cítění v České republice“ v Časopise pro právní vědu a praxi. O toto téma se zajímá doteď.

V posledním ročníku magisterského studia ale díky stáži na správním úseku Krajského soudu v Brně pod vedením soudce Martina Kopy objevila svůj zájem o správní právo, a to zejména právo azylové. Ve svém výzkumu v rámci Ph.D. studia se tak zaměřuje na záruky ochrany žadatelů o mezinárodní ochranu z bezpečných zemí původu pod vedením prof. Davida Kosaře.

Už jako studentka propadla moot courtům a nyní ráda vypomáhá s jejich organizací nebo jako koučka magisterských studentů. Vedle studia doktorátu pracuje na Ústavním soudu na pozici asistentky soudce.

Obsah připravujeme.

Kateřina studuje doktorát již třetím rokem. V disertaci se věnuje volební integritě systémů korespondenčního hlasování ve státech Visegrádské skupiny. S tímto tématem souvisí její samoautorská prvotina, článek „Korespondenční hlasování: Co a jak řeší ústavní soudy?“, publikovaný v Právníku (2024/3). Za opravdovou prvotinu však považuje kredity ne(d)oceněný článek „Czech Presidents in Trouble: How Successful Can the System Be Against Presidential Misbehavior“, sepsaný ve spoluautorství s Gorem Vartazaryanem, publikovaný v Acta Politologica (2023/3).

Právnickou pětiletku předcházející nástupu na doktorát absolvovala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Trvala šest let, neboť si ji zpestřovala stážováním a studiem politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Byť je dvojmagistrou čerstvě, mentalitu politologa na právech zúročuje dlouho; při pomvědování na katedře přispěla k reformě předmětu Politologie, nyní v rámci Ústavu pro otázky soudnictví participuje na projektu „Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti“ (CoRe).

Dlouhodobě se zajímá o (ne)volby a volební (ne)právo, v poslední době pak i o politickou (ne)participaci diaspor, (ne)práva parlamentní opozice a akademické (ne)svobody. Volný čas tráví kupříkladu čtením neodborných knih nebo tím, že je (jí) hot na hot józe.

Viktória Alžbeta Sutórisová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Po ukončení magisterského studia působila v nevládním sektoru, kde se věnovala problematice ochrany právního státu na Slovensku. K týmu Katedry ústavního práva a politologie se připojila jako studentka prezenčního doktorského studia, v rámci kterého se zabývá problematikou institucionální odolnosti orgánu soudní samosprávy. V současné době pracuje jako analytička u Ústavního soudu České republiky. Profesně i akademicky se nadále věnuje široké oblasti ochrany právního státu v Evropě.

Šimon Svoboda v roce 2023 absolvoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity a tentýž rok se stal interním doktorandem na KÚPP. V rámci své diplomové práce se zabýval riziky diskriminace uchazečů o zaměstnání v případě, že je pro jejich hodnocení v přijímacím řízení využíván systém založený na technologii AI. Lidskoprávními dopady využívání těchto technologií se bude dále zabývat i během doktorského studia. Do oblasti jeho výzkumného zájmu tedy patří především lidská práva, právo informačních technologií a evropské právo.

Obsah připravujeme.

Csilla Szomolaiová absolvovala magisterské studium v oboru právo na Univerzitě Komenského v Bratislavě a rigorózní řízení na Právnické fakultě Trnavské univerzity. Aktuálně je doktorandkou na Katedře ústavního práva a politologie na Právnické fakultě MU.

Během doktorského studia pracuje na Nejvyšším soudě Slovenské republiky jako asistentka soudkyně občanskoprávního kolégia. V minulosti působila jako asistentka disciplinárních senátů Nejvyššího správního soudu SR, resp. jako generální státní poradkyně na Odboru zastupovaní a právních stanovisk Ministerstva spravedlivosti SR.

V rámci doktorandského studia Csilla zkoumá svobodu projevu sportovců v rámci Olympijského hnutí, autonomii a politickou neutralitu sportovních organizací, resp. odpovednosti států za porušení lidských práv sportovců.

Obsah připravujeme.

Anna Citterbergová absolvovala magisterské studium v oboru Právo na Masarykově univerzitě, kde v současné době pokračuje studiem prezenčního doktorského programu Comparative Constitutional Law (CCL). V rámci doktorského studia se zabývá ochranou práv dětí se zvláštním důrazem na právo na soukromí a ochranu osobních údajů v prostředí internetu a sociálních sítí. V jeho průběhu se také zúčastnila dvou výzkumných stáží, a to v Evropském parlamentu v Bruselu a u Stálé mise ČR při OSN v New Yorku.

Její další výzkumné zájmy zahrnují práva dětí obecně, lidská práva včetně judikatury ESLP, ochrana osobnosti a vybrané otázky trestního práva jako práva osob ve výkonu trestu odnětí svobody a institut podmíněného propuštění.

Profesně působí jako koncipientka u advokáta Mgr. Pavla Kandalce, Ph.D., LL.M.

Mezi její nedávné publikace patří článek s názvem „Ochrana práva dětí na soukromí v prostředí sociálních sítí: sharenting pohledem evropského práva“ nebo článek „Mimoprávní mechanismy a procesní prostředky obrany před zásahy do práva dítěte na soukromí na internetu“.

Patrick je postgraduální vědecký pracovník na Právnické fakultě Masarykovy university, jak na Katedře ústavního práva a politologie, tak i na Ústavu pro otázky soudnictví, a také odborným pracovníkem Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Na Boston University School of Law získal titul J.D. a na Université Panthéon-Assas, Paris II. titul LL.M. a na College of William and Mary titul B.A. Patrick se ve svém výzkumu zajímá o proces soudního rozhodování, mezinárodní soudy, lidská práva a ústavní právo. Odborné články publikuje v časopisech Stanford Journal of International Law a Nordic Journal of European Law. Patrick přináší pracovní zkušenosti z Ústavního soudu ČR, Evropské investiční banky a z International Residual Mechanism for Criminal Tribunals v Haagu.

Luísa je v současné době studentkou prezenčního doktorského programu Comparative Constitutional Law (CCL) na Právnické fakultě MU, kde se zabývá integrační politikou uprchlíků se zaměřením na srovnávací analýzu mezi Brazílií a Českou republikou. Pracuje jako výzkumná pracovnice v International Research Group na Federal University of Rio de Janeiro (GPDI/UFRJ) v Brazílii a od roku 2021 koordinuje tým pro výzkum migrace, který pracuje na různých projektech jako například "MigraCidades" ve spolupráci s International Organization for Migration (IOM) a akademickou sítí organizovanou Inter-American Commission on Human Rights (IACHR). Více než tři roky pracovala jako výzkumná pracovnice v Mezinárodní výzkumné skupině na State University of Rio de Janeiro (NEPEDI/UERJ) a dva roky jako lektorka na UFRJ. Podílela se na organizaci různých místních i mezinárodních konferencí. Je také členkou Refugee Law Initiative na University of London.

Barbora Tomečková absolvovala na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v bakalářském stupni obor Teorii a praxi trestního a správního procesu a v magisterském stupni obor Veřejná správa. Zároveň získala bakalářský titul na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity ze sdruženého studia oborů Obecná jazykověda a Muzeologie. Zároveň vlastní několik certifikátů z různých zimních či letních jazykových škol.

Momentálně studuje program Comparative Constitutional Law a je zapojena do speciálního projektu Ústavní právo a státověda v měnícím se světě. V minulosti byla také součástí projektů jako třeba Soudci a soudy či projektu Podpora výzkumu studentů oborů obecná jazykověda (mgr., ph.d.), indoevropeistika (ph.d.), narratologie (ph.d.) a baltistika (mgr.).

Mezi její publikační činnost patří především prezentace na konferencích, kde vystupuje hned v několika jazycích. Mezi nejvýznamnější lze zařadit příspěvek Analysis of Support Far-right and Far-left Parties in Selected Rural Areas in the Czech Republic and Slovakia, který vznikl ve spolupráci s Dominikem Kevickým pro Royal Geographical Society, příspěvek The Question of Gender and Language in Relation to Non-binary and Intersex People in the Jurisprudence of Constitutional Courts, který prezentovala v rámci workshopu na 47. Rakouské lingvistické konferenci na Univerzitě v Grazu, či příspěvek ve spolupráci s Kristýnou Dufkovou na téma autorských práv během Covidu se jménem Настава по јазик за време на периодот на пандемијата и проблеми со авторските права na Mezinárodní slávistické konferenci na Univerzitě svatých Cyrila a Metoděje ve Skopje. Zároveň publikovala
i v mezinárodních sbornících například statě Czech Versions of Word Games in the Form of Mobile Application, kde se věnovala problematice chybným překladům ve vybraných slovních hrách
a vypočítání jejich chybovosti, či The Effects of Defects, kde se věnovala historii strojového překladu, neuronovým sítím a aférám, kdy špatný strojový překlad způsobil pozdvižení ve společnosti či právu. Na okraj se věnuje i literárním soutěžím. Se svou básní When even home is not safe věnující se problematice domácího násilí na ženách se dostala až do finále soutěže KANAC Creative Writing competition.