Ohlédnutí za konferencí Církev a státu 2025

Dne 2. září 2025 se na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity již tradičně sešli účastníci konference Církev a stát pořádané Katedrou ústavního práva a politologie a Společností pro církevní právo. 31. ročník zahájil Jaroslav Benák, účastníky přivítal i děkan fakulty Martin Škop a následně Jiří Rajmund Tretera.

První blok konference se zabýval kanonickým právem správním. Ronald Němec ve svém příspěvku zdůraznil, že důvěryhodnost církevních rozhodnutí závisí na jejich řádném odůvodnění a správném pochopení. Problémy s nedostatečnou důkladností odůvodnění demonstroval porovnáním délek rozhodnutí z okolních států a jejich diecézí. Závěrem vyzval k zveřejňování rozhodnutí i tiskových zpráv, což otevřelo živou diskusi o zveřejňování nejen trestních, ale i civilních rozhodnutí. Jakub Nagy se poté věnoval tématu mimosoudního trestního řízení. Podrobně popsal jeho fáze, právní zakotvení i spravedlivé důvody, které mohou vést k mimosoudnímu řešení, a upozornil na jeho limity. Blok příspěvků uzavřel Michal Lamparter s příspěvkem nazvaným Některé nové podněty práva akademického a konfesního a jejich morální aspirace. Své teze ilustroval na zážitcích z cest do venkovských farností a otevřel otázku smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Následovala diskuse účastníků moderovaná Zábojem Horákem.

Druhý blok, zaměřený na konfesní právo, moderovala Kamila Abbasi. Kateřina Šimáčková ve svém videopříspěvku hovořila o rozhodnutích Evropského soudu pro lidská práva, která mají vliv na rozhodování českých soudů týkající se svobody vyznání a přesvědčení nebo fungování náboženských společenství v Česku. Uvedla příklady týkající se právní subjektivity historických církevních právnických osob, majetkových nároků katolické církve v Řecku i případ týkající se podání krevní transfuze svědkyni Jehovově proti její vůli. Filip Křepelka se ve svém příspěvku soustředil na problematiku zpovědního tajemství ve světle sjednaného, avšak neratifikovaného konkordátu. Diskutoval jak vhodnost jeho uzavření a politické souvislosti, tak otázku povahy konkordátu jako mezinárodní či lidskoprávní smlouvy. Konfesní blok uzavřel příspěvek Damiána Němce o právním zakotvení nemocničních kaplanů v novele zákona o zdravotních službách. Rozebral jejich kvalifikační předpoklady i povinnost poskytovatelů zajistit duchovní péči a zdůraznil potřebu dalších právních kroků, například vytvoření etického kodexu.

Třetí blok, moderovaný Damiánem Němcem, se věnoval kanonickému právu manželskému. Jiří Dvořáček představil srovnání právní úpravy manželství pro všechny v České republice a Rakousku a popsal postoj katolické církve ke stejnopohlavním svazkům, včetně otázky jejich žehnání. Následoval příspěvek Šimona Polívky Ius ad educationem jako součást bonum prolis v jurisprudenci Římské roty. Zabýval se tím, které aspekty výchovy jsou předmětem manželského souhlasu, a tedy nezbytné pro platnost manželství. Se závěrečným příspěvkem vystoupila Monika Menke, která se zaměřila se na účel apelace v manželském procesu, průběh apelačního řízení a možnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Zdůraznila ovšem i důležitou roli advokáta a ochránce svazku v odvolacím řízení a jejich spolupráci při hledání pravdy a spravedlnosti.

Fotogalerii si můžete prohlédnout zde.

Videovystoupení Kateřiny Šimáčkové můžete zhlédnout na fakultním Youtube kanálu.

Text: Klára Kamarádová