Ohlédnutí za konferencí Církev a stát 2024

Dne 4. září 2024 proběhl na půdě naší fakulty jubilejní 30. ročník konference Církev a stát pořádané Katedrou ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci se Společností pro církevní právo. Úvodní slovo pronesl Jaroslav Benák a následně se zahajovacího proslovu ujal Jiří Rajmund Tretera.

První blok příspěvků byl věnován kanonickému trestnímu právu. Jako první vystoupil Jakub Nagy s příspěvkem o trestných činech proti lidské důstojnosti. Nejprve přiblížil pojetí lidské důstojnosti v kanonickém právu a následně se zaměřil na trestné činy proti šestému přikázání Desatera, včetně jejich skutkových podstat a historického vývoje. Druhým řečníkem byl Šimon Polívka, který představil analýzu institutu suspenze v CIC 1917 a 1983 a apoštolské konstituci Pascite gregem Dei. Jeho příspěvek se soustředil na vývoj suspenze jako nápravného i pořádkového trestu, včetně zásadních změn, které přinesl CIC 1983 a zmíněná apoštolská konstituce z roku 2021. Blok uzavřel Adam Csukás, který upozornil na nedostatky řízení ve věci kázně v Českobratrské církvi evangelické spočívající zejména v nedostatečné komunikaci, nevoli podávat podněty a ve vysokých požadavcích na složení pastýřských rad. Shrnul také změny z posledních let a závěrem navrhl možnosti zlepšení.

Druhý blok se zaměřil na téma náboženství ve veřejném prostoru a zahájil ho Ronald Němec příspěvkem o trestní odpovědnosti při správě majetku farnosti či diecéze. Zabýval se jak účelem majetku církve, tak limity jeho správy. Rozebral různé skutkové podstaty trestných činů, ke kterým by při správě mohlo dojít, a varoval, že špatné hospodaření s církevním majetkem může věřící od účasti na životě církve odradit. Proto by podle něj bylo vhodné posílit roli ekonomických rad, a to nejen zvýšením jejich samostatnosti, ale i poskytnutím finančních prostředků, aby mohly hospodaření farnosti nebo diecéze efektivně kontrolovat. Jeho příspěvek otevřel mnohé otázky, a tak následovala diskuse účastníků moderovaná Lenkou Křičkovou. Jakub Kříž poté nastolil otázku, zda žijeme v nejsvobodnější společnosti v dějinách, a poskytl na ni odpovědi z pohledu různých filosofů. Dále se věnoval postavení pravého náboženství ve veřejném prostoru podle teologa Scotta Hahna, sekularismu jako nespravedlivému uspořádání společnosti a srovnání pojetí náboženství v moderní a předmoderní době. Závěrečným příspěvkem celé konference bylo vystoupení jednoho ze zakladatelů konference Michala Lampartera s názvem „Náboženství ve veřejném prostoru“. Svůj příspěvek strukturoval do tří pilířů podle klíčových církevních památek – Velehradu, Betlémské kaple a Pražského hradu s katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha – a představil jejich význam a historii ve vzájemných souvislostech.